Bezpečný internet

Internet se stává čím dál větší součástí našich životů, už si snad ani neumíme představit, že by přestal existovat. Nepoužívají ho jen dospělí a dospívající, setkávají se s ním také stále mladší děti, a to nejen na počítačích, ale i tabletech a „chytrých“ telefonech. Je třeba jim vysvětlit rizika s ním spojená, poučit o základních bezpečnostních pravidlech a stanovit určité hranice. Mezi dětmi, ale i některými dospělými, je zcela běžná nevědomost trestnosti některých jednání na internetu. Nemusí se vyskytnout výhradně v roli oběti, ale stát se i útočníkem, ať už nevědomky nebo úmyslně. Navíc fakt, že člověk vstupuje do virtuálního světa v prostředí domova, budí dojem, že se mu nemůže nic stát, nebo že jeho činy nikdo nevidí – skutečnost je ale jiná. Pro nejmenší, nebo i ty méně poslušné, rodiče ocení tzv. rodičovskou kontrolu, která dokáže regulovat zobrazovaný obsah, nebo třeba i čas strávený na „přístroji“.


Internet je celosvětová počítačová síť umožňující sdílení dat a rychlou komunikaci mezi připojenými uživateli, virtuální prostředí internetu se nazývá kyberprostor. Je neomezený, přístupný všem uživatelům a umožňuje vystupovat anonymně, s čímž se pojí i častá ztráta odpovědnosti za vlastní činy.

Kyberkriminalita je zjednodušeně řečeno kriminalita páchaná v kyberprostoru. Skupiny trestných činů, které spadají pod tuto problematiku, jsou definovány v evropské Úmluvě o kyberkriminalitě. Hovoří se v ní o skupině trestných činů proti důvěřivosti, integritě a použitelnosti počítačových systémů, skupině počítačových podvodů, trestné činy související s obsahem a nakonec porušování autorských práv.


Do vzdělávání bychom neměli zapojit pouze děti, ale i své rodiče či sami sebe. Pouze dostatečnou znalostí dokážeme spoustu věcí předpokládat a předem je zastavit. Většina dětí se technologiím učí sama nebo od svých vrstevníků, nevidí ale stinné stránky tohoto fenoménu. Existuje také řada projektů vzdělávající všechny věkové kategorie zábavnou a hravou formou.


JAK BEZPEČNĚ ZACHÁZET S INTERNETEM?

Než vstoupíte do složitého světa internetu, je dobré si počítač ochránit před různými viry, které ho mohou napadnout. Většinou se do počítače dostanou skrze email, kam pachatelé vkládají zavirované přílohy nebo odkazy. Proto si vždy ověřte, kdo vám email posílá. Nápomocným ukazatelem může být i úroveň českého jazyka, ve kterém je email napsaný, neboť pachatelé v mnoha případech využívají on-line překladače. Dále viry mohou šířit pochybné webové stránky, které se tváří velice seriózně a napodobují oficiální stránky různých firem. Doména zní téměř stejně, stránka vypadá na první pohled zcela totožně, avšak má jisté rozdíly oproti těm oficiálním. Proto je důležité si vždy zkusit vyhledat, zda-li neexistují jiné stránky, které jsou již původní a bezpečné pro použití.

 

 

NEPODCEŇUJTE „SÍLU“ HESLA

Svá hesla tvořte tak, jak je doporučeno ve videu níže, protože jen tak budete mít jistotu, že je opravdu silné a pachatel by ho zjistil jen velice obtížně. Skvělým nástrojem je i dvoufázové ověřování, které nabízí již řada aplikací včetně emailů. Hesla mějte na každý účet jiná, neukládejte si je do prohlížeče pro automatické přihlašování a ani je nikomu nesdělujte nebo nepište na volně přístupná místa. Jakmile ho zadáváte v přítomnosti dalších osob, klávesnici i obrazovku si pečlivě zakryjte před nenechavýma očima. Pokud se stane, že je váš účet napaden, nahlaste takové jednání na technickou podporu či správci dané služby. Uvědomte si také, jaké aplikace máte přidružené k napadenému emailu a raději postupujte obdobně.

 

 

Pokud si hledáte na internetu nějaké informace, nedůvěřujte pouze jednomu zdroji. Porovnejte je z více míst a potvrďte si tak jejich správnost nebo si úsudek o dané věci udělejte sami. Zásady slušného chování a etiky aplikované do internetového prostředí definuje tzv. Netiketa.


V rámci spolupráce Policie České republiky a Asociace krajů České republiky vznikl „Výzkum vnímání kyberkriminality u žáků druhého stupně základních škol“, který proběhl v roce 2018 pod záštitou projektu Kraje pro bezpečný internet. Empirickým šetřením, jehož autorem je kpt. Ing. Mgr. Tomáš Daňhelka z odboru analytiky a kybernetické kriminality středočeské policie, bylo osloveno přes 50 000 žáků, čímž se řadí mezi jedny z největších výzkumů zaměřujících se na tuto tématiku v České republice.

Nejužívanějšími sociálními sítěmi u oslovených žáků jsou aplikace Messenger, Instagram a Facebook. Preventivních informací se jim nejvíce dostává od učitelů nebo policistů, které taky uvedli jako nejvhodnější k této činnosti. V další části byli respondenti dotazováni na legálnost předložených jednání na internetu. Nejzávažnější se jim zdály neoprávněné přístupy k různým účtům nebo vyhrožování. Nejmenší povědomí o trestnosti měli o činech spojených s porušováním autorských práv, stahování nebo nahrávání obsahu na internet. Velká část žáků také neoznačila jako nelegální zasílání nahých fotografií nebo dopisování si s dospělým, který je zve na schůzku (viz. graf 1 a 2).

Více k výsledkům výzkumu naleznete zde nebo spoustu dalších výzkumných zpráv týkajících se kyberprostoru můžete najít zde.


JAKÉ JSOU ZÁSADY KOMUNIKACE NA INTERNETU A SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH?

Nelze odporovat tomu, že nám on-line komunikace nepředstavitelně usnadnila život na všech úrovních. Máme možnost si dopisovat či volat s blízkými i přes půl světa v reálném čase, zároveň se na internetu seznamovat nebo sdílet obsah z našich zážitků. Teoreticky to zní jako idylka, avšak v praxi to s sebou přináší jistá rizika.


Sociální sítě mají ve svých uživatelských podmínkách také zmíněnou minimální věkovou hranici, od které ji lze používat. U většiny z nich se jedná o věk 13 let, u mladších dětí by měl být vždy zprvu souhlas rodičů a následně i pravidelná kontrola.


Co napíšete, sdílíte, pošlete přes internet, to tam zůstane už napořád. I pokud daný příspěvek smažete, není z toho cesty zpět. Proto dobře zvažte, co chcete sdílet s celým světem – musíte myslet na svoje soukromí. Sociální sítě si vždy nastavte tak, že váš obsah uvidí jen přátelé a uložte si profily pouze těch, které znáte. Nezveřejňujte fotografie či videa, jenž jsou ponižující, zesměšňující, nebo je na nich nahota. Raději poproste dotyčné předem o souhlas, jakmile vám ale řeknou, abyste příspěvek, kde je jeho obličej, smazali, máte povinnost to udělat. Pokud se chcete pochlubit svými ratolestmi na sociálních sítích, zvažte, zdali by nemohl být příspěvek zneužit pachateli mravnostní kriminality. Nesvěřujte se nikomu ani s osobními či citlivými údaji, lehce může dojít ke ztrátě identity. Jestli Vás někdo poprosí skrze online komunikaci o zaslání peněz, telefonního čísla či kódu, ujistěte se například telefonátem, že se opravdu jedná o danou osobu. Anonymita člověku „schovaného“ za monitorem totiž propůjčuje bezmeznou odvahu udělat cokoliv nebo se vydávat za kohokoliv s pocitem, že nebude za své činy potrestán.

 

 

KYBERŠIKANA

Na sociálních sítích se objevuje také jednání, které se začalo označovat jako kyberšikana. Jedná se o šikanu páchanou skrze elektronická média v prostředí internetu či sociálních sítí. Projevuje se psychickým násilím, tedy zesměšňováním, ponižováním, nadávkami anebo vyhrožováním – a to vše odehrávajíc se v kyberprostoru.

 

 

KYBERGROOMING

Velmi nebezpečný je také kybergrooming, kdy je s obětí manipulováno za účelem vylákání na osobní schůzku a následně je sexuálně zneužita nebo jí je ublíženo na zdraví. Pachatelé si u obětí budují důvěru, vydávají se za jejich vrstevníky a psychologicky na ně působí, dokud z nich nejsou schopni vylákat osobní údaje, jako jsou například i intimní fotografie či videa. Následně oběti vydírají zveřejněním citlivých údajů, fotografií, videí nebo i nepravdivých informací, které ublíží její pověsti. Ukázku, jak by taková situace mohla probíhat, představuje krátký film Na Hory, který je ke zhlédnutí zde.

Abyste se těmto situacím vyvarovali, dodržujte následující doporučení:

  • Nikdy nespoléhejte na to, že víte, kdo je na druhé straně komunikace.
  • Ověřte si osobu, se kterou komunikujete, například skrze internetový vyhledávač.
  • Postupujte opatrně při sdělování osobních údajů jako je jméno, příjmení, bydliště, telefonní číslo, a podobně.
  • Nikdy neposílejte či nezveřejňujte intimní fotografie a videa.
  • Web kameru používejte pouze tehdy, pokud opravdu víte, s kým komunikujete.
  • Před web kamerou se nikdy nesvlékejte!
  • Ignorujte jakékoliv nabídky na schůzku! Nikdy za cizí osobou nechoďte sami a už vůbec ne na opuštěné místo či v nočních hodinách, do auta a podobně!

Pokud se přeci jen stanete obětí kybergroomingu, svoji zkušenost neprodleně sdělte osobě, které důvěřujete či přímo Policii České republiky. Volat můžete i na různé bezplatné linky, kde vás vyslechnou a poradí, jak dále postupovat. Veškerý materiál týkající se komunikace, fotografie či videa, nemažte! Policisté tak budou mít dostatek důkazů k dopadení pachatele.

KYBERSTALKING

Při on-line komunikaci se také můžete stát obětí kyberstalkingu, kdy vás pachatel dlouhodobě a opakovaně obtěžuje skrze internet či telekomunikaci, jeho chování se postupně stupňuje. Kromě on-line pronásledování se kyberstalking může projevovat pachatelovou demonstrací síly a moci, nebo sám sebe staví do role oběti, abyste ho litovali a vyhověli jeho požadavkům.

 

 


Policie České republiky registruje v posledních letech vzestupnou tendenci nápadu kybernetických trestných činů nebo činů páchaných skrze internet. V roce 2011 bylo evidováno takových skutků 1 502, v roce 2018 bylo dokonce v kyberprostoru zaznamenáno 6 815 trestných činů.

Nejvíce jsou páchána podvodná jednání na internetu, narůstají případy tzv. hoaxů (poplašných zpráv) či nelegálního jednání v oblasti hackingu. Největší nárůst byl však zaznamenán u mravnostních trestných činů, kam řadíme ohrožování výchovy dítěte, šíření pornografie či nedovolené navazování kontaktů s dítětem. Relativně stálé hodnoty jsou u krádeží identit a odcizení citlivých údajů.


PREVENTIVNÍ PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA KYBERPROSTOR

Celoevropská kampaň, vytvořená Europolem ve spolupráci s Policií České republiky, s názvem #SayNo! se zaměřuje na sexuální nátlak a vydírání dětí v online prostředí, jakožto i obecně upozorňuje na rizika online komunikace. Statistická data vykazovala znepokojivý nárůst těchto činů, i přesto, že se často oběti stydí či bojí pachatele oznamovat. Přitom osobnostní a psychologický dopad na oběť, zejména mladistvou, je markantní a s následky se mohou potýkat i velmi dlouhou dobu.

 

 

Na projektu Kraje pro bezpečný internet, který byl zmíněn již výše, spolupracuje policie s Asociací krajů České republiky. Nabízí spoustu rad a doporučení, vzdělávacích kurzů i preventivních videí pro všechny věkové kategorie, laiky i odborníky. S velkým úspěchem se setkala videa pro mládež Zkroť net. Hned!, která natáčela skupina známých youtuberů. Protože jsou dnešní mladé generaci velice blízcí, preventivní informace vstřebají mnohem snadněji, navíc jsou podané zábavnou a vizuálně přehlednou formou.

Další rozsáhlejší projekt ebezpeci.cz nabízí širokou škálu materiálů a výzkumů, děti si v aplikaci Fakebook mohou vyzkoušet, jestli by v rizikových situacích na sociálních sítích reagovaly správně a případně se dozvědí, jak se zachovat pro příště.

Dále se můžete podívat na preventivní videa Jak na internet či budsafeonline.cz, na kterých se podílí bývalý youtuber Jirka Král. Projekty, které se zaměřují na prevenci v oblasti kyberprostoru a nabízí spoustu užitečných informací, jsou také bezpecnyinternet.cz, internetembezpecne.cz nebo vimkamklikam.cz.


V dnešní době, kdy je internet všudypřítomný, často vzniká chorobná závislost na něm zvaná netolismus. Řadíme sem nejen závislost na internetu jako takovém, ale i na on-line hrách či sociálních sítích. Tzv. „netolik“ se zhoršuje ve škole/práci, zanedbává povinnosti, jeho vztahy s okolím se zhoršují, ztrácí pojem o čase stráveném na internetu, lže, nedokáže se zabavit „offline“ nebo má i přehnané reakce, jakmile mu někdo tuto činnost zakáže. Více informací o tomto fenoménu moderní doby plné IT technologií dohledáte zde.


JAK SE BRÁNIT?

Existují způsoby, jak se těmto nepříjemným situacím vyhnout. Kromě dostatečného vzdělávání o rizicích a jejich případných řešení je možnost tzv. rodičovské kontroly, kterou nabízí řada firem. Jedná se o monitorování činnosti dítěte na počítači a řízená kontrola toho, jaký obsah se mu bude zobrazovat. Tento proces lze spustit i dálkově či v době, kdy ho dítě používá a aplikace běží skrytě na pozadí systému. Rodiče mají možnost zakázat zobrazení konkrétních stránek, vyfiltrovat nežádaný obsah nebo nepovolit spuštění vybraných programů. Další výhodou je omezení doby dítěte strávené na PC nebo jiném zařízení, kdy se mu po jejím uplynutí vypne nebo zobrazí upozornění, že ho již nemůže pro dnešek používat.

 

 

Bránit se na sociálních sítích také není nic složitého, většina z nich totiž nabízí funkci blokování uživatele, stránky, či obsahu. Zajistíme tím, že nás nebo někoho blízkého, nebude někdo nebo něco obtěžovat.

 

 

Jakmile však narazíte na obsah, který se Vám bude zdát nezákonný, můžete ho nahlásit na národní linku STOPonline.cz, kde daný podnět řádně prověří a případně zablokují nebo i předají Policii České republiky.

 

nprap. Mgr. Lucie Kostečková

tisková mluvčí PČR

 

Brožura "Bezpečně na internetu"